apple stories
Jak čtyři začínající filmaři mění tvář
Jak čtyři začínající filmaři mění tvář
kinematografie díky
programu
MAMI Select:
Filmed on iPhone
Letošní výběr inovativních krátkých snímků ukazuje, že nové nástroje nemění pouze způsob, jakým filmy vznikají, ale i to, jaké příběhy se vyprávějí
Příběhy o tajné aféře v ulicích Bombaje, o střetu božství a lidskosti v Kerale, o mladém outsiderovi na plážích v Goa nebo třeba o bengálské ženě, která se děsí ztráty hlasu – to jsou náměty letošního ročníku programu MAMI Select: Filmed on iPhone, který pořádá Bombajská akademie filmového umění (MAMI). Nastupující autoři v něm využili iPhone 17 Pro Max k vytvoření krátkých snímků s osobitým filmovým jazykem.
„Filmařina je dnes především o vizi a iPhone dává komukoliv s jasným hlasem možnost vytvořit něco skutečně smysluplného,“ říká scenárista a režisér Sriram Raghavan, jehož snímek Andhadhun z roku 2018 patří k nejoceňovanějším indickým filmům poslední dekády.
Raghavan se letos ujal role mentora po boku dalších uznávaných osobností z oboru, jako jsou Chaitanya Tamhane, Dibakar Banerjee a Geetu Mohandas – držitelé ocenění z národních Indických filmových cen, Asijských filmových cen i festivalů v Benátkách či Sundance. Režiséři Shreela Agarwal, Ritesh Sharma, Robin Joy a Dhritisree Sarkar se při natáčení opřeli o profesionální fotosoustavu i špičkové video funkce iPhonu 17 Pro Max a k následné postprodukci využili MacBook Pro a iPad Pro s čipy M5. Všechny čtyři krátké filmy jsou k vidění na youtubovém kanálu akademie MAMI.
„Možnosti, které iPhone otevírá – ať už jde o choreografii, pohyb kamery nebo snadnou dostupnost – naprosto mění definici tohoto umění,“ doplňuje Tamhane, jehož snímky Soud (2014) a Učedník (2020) bodovaly na festivalu v Benátkách. „Pomáhá nám to posouvat hranice toho, čím vším může film být.“
Úspěch loňských snímků, jako byl film Seeing Red, který na YouTube překonal milion zhlédnutí, nebo Kovarty, oceněný jako nejlepší krátký film na festivalu v Béngalúru, utvrzuje ředitele festivalu MAMI Shivendru Singha Dungarpura v tom, že program nese své ovoce. „To, že byly tyto filmy natočeny na iPhone, inspirovalo stovky lidí, aby vzali telefon do ruky a začali tvořit. Rodí se nám tu nová generace filmařů,“ dodává.
Program MAMI Select: Filmed on iPhone vstupuje do svého třetího ročníku a ukazuje, jak nové nástroje mění nejen způsob tvorby filmů, ale i samotný výběr vyprávěných příběhů. Nahlédněte do zákulisí vzniku letošních krátkých snímků
Emoce v pohybu s iPhonem 17 Pro Max
Zatímco většina jejích kolegů opouštěla jiné obory, aby se mohli věnovat filmu, Shreela Agarwal, absolventka Lasalle College of the Arts v Singapuru, udělala pravý opak. Odešla od filmu, aby si splnila sen a stala se boxerkou. Probojovala se až na národní úroveň a vyhrála zlato.
Vypadalo to na idylický konec příběhu, ale pro Shreelu to byl teprve závěr druhého dějství. „Před dvěma lety jsem utrpěla zranění, které mi ukončilo kariéru,“ vysvětluje. „A tehdy si mě film přitáhl zpátky.“
Když se dozvěděla o programu MAMI Dimensions Mumbai, její soutěživá povaha se znovu ozvala. Příznačně byl jejím prvním návratovým snímkem boxerský dokument BMCLD. A znovu vyhrála zlato.
Její nejnovější film 11.11 – který popisuje jako „milostný dopis noční Bombaji“ – vypráví o prvním rande dvou žen. Podle scénáře se hrdinky procházejí a tančí pod pouličním osvětlením i na temných plážích, což štáb postavilo před velmi náročné světelné podmínky.
„iPhone 17 Pro Max jsme otestovali opravdu netradičním způsobem,“ říká Shreela Agarwal. Snímání do formátu ProRes RAW umožnilo týmu v postprodukci pracovat s vysokými hodnotami ISO. Tento výkonný kodek nabízí širší barevný gamut s minimálním počátečním zpracováním. Díky širšímu dynamickému rozsahu mohl tým zachránit detaily v tmavých scénách, což vedlo k výrazně jasnějšímu a prokreslenějšímu obrazu, než jaký bylo možné vidět na place pouhým okem. Úpravy barevného tónu a vyvážení bílé navíc umožnily sjednotit barvy pouličních lamp a zachovat přirozený vzhled.
Pro začínající tvůrce nejsou výhody natáčení na iPhone jen estetické, ale i praktické. Jak Shreela vysvětluje: „Nepotřebujete ty obří soupravy světel, které si nezávislí filmaři stejně většinou nemůžou dovolit.“
Snímek 11.11 se inspiroval stylem Tanztheater – expresivním spojením tance a divadla, které proslavila německá choreografka Pina Bausch. Shreela proto potřebovala naprostou svobodu pohybu kamery. iPhone 17 Pro Max jí umožnil plynule následovat herce, a díky špičkové interní stabilizaci s nimi mohla dokonce lézt i po obřích skalách na pláži.
„Tato dynamika a rytmus jsou možné jen díky iPhonu. Ta svoboda je, zkrátka a dobře, nepřekonatelná,“ uzavírá Shreela.
Snové scény v doprovodu filmařského režimu
Ritesh Sharma vyrůstal ve Váránasí, jednom z nejdéle trvale obydlených měst na světě, a od dětství byl obklopen bohatou tradicí vypravěčství. Své začátky v pouličním divadle považuje za ideální průpravu pro přechod k filmu: „Jako herec jsem si velmi brzy uvědomil, jakou moc má režisér nad pozorností diváků.“
Sharma, jehož debut Jhini Bini Chadariya (Křehké vlákno) získal v roce 2021 cenu za nejlepší prvotinu na New York Indian Film Festival, popisuje svůj styl jako zkoumání prostoru mezi pravdou a fikcí. Jeho příspěvek do programu MAMI Select s názvem She Sells Seashells sleduje Maruti, sedmnáctiletou migrantku z Rádžasthánu, která na pláži prodává drobnosti. Film zachycuje její sen vstoupit do luxusní restaurace na pobřeží Goa – zdánlivě banální čin, který se v rukou zkušeného režiséra mění ve studii lidské důstojnosti.
iPhone 17 Pro Max umožnil Sharmovi vtáhnout diváky hlouběji do vnitřního světa hlavní postavy. „Ve filmu jsou snové sekvence, které poodhalují Marutin vnitřní život,“ vysvětluje. „Filmařský režim nám umožňuje plynule přecházet mezi její realitou a tím, co právě prožívá.“
Připadal jsem si jako pohyblivé studio. Během příprav jsem si nahrával zvuky okolí na interní mikrofony iPhonu, soubor pak jednoduše přenesl a okamžitě stříhal na MacBooku Pro.
Ritesh Sharma, filmař
Ať už Ritesh natáčí uprostřed burácejících vln Arabského moře nebo zachycuje chaos karnevalu v Goa, klíčový je pro něho zvuk. Funkce Audio Mix na iPhonu 17 Pro Max mu dovoluje zaměřit se přesně na ty zvuky, které potřebuje, a potlačit vítr či hluk pozadí pro vytvoření dokonalé akustické atmosféry.
„Připadal jsem si jako pohyblivé studio,“ říká. „Během příprav jsem si nahrával zvuky okolí na interní mikrofony iPhonu, soubor pak jednoduše přenesl a okamžitě stříhal na MacBooku Pro.“ Na place i v postprodukci navíc tým využíval funkci Sidecar, díky které se iPad Pro proměnil v druhý monitor pro kontrolu střihu.
Ritesh věří, že iPhone nemění jen způsob, jakým se filmy natáčejí, ale i to, jak je vnímáme. „Když sledujete film na iPhonu, třeba během každodenního dojíždění, obraz vyplní celé vaše zorné pole – podobně jako v kině,“ usmívá se.
Proti živlům s akčním režimem
Robin Joy odvozuje svou filmařskou dráhu od působení v místním divadelním kolektivu v Kerale. „Při sledování filmů Wernera Herzoga a Giuseppe Tornatoreho jsem si uvědomil, že pokud jde o vyprávění příběhů, je v pořádku být trochu divný,“ směje se absolvent indického Film and Television Institute, který působil také jako asistent režie a autor dialogů u snímku All We Imagine as Light, jenž si v roce 2024 vysloužil Velkou cenu na festivalu v Cannes.
Robinův krátký film Pathanam (Pád ráje) vypráví příběh anděla, který se zřítí na dvorek zapřisáhlého ateisty, a o sociopolitickém chaosu, který následuje.
„Ten film jsem chtěl natočit už několik let, ale s ohledem na exteriéry a akční scény mi projekt připadal příliš ambiciózní,“ vysvětluje Robin. „iPhone 17 Pro Max ale změnil náš přístup. Stačí zamknout expozici a prostě točit.“
Díky propracovanému chlazení s evaporační komorou běžel iPhone 17 Pro Max hladce i během vyčerpávajícího celodenního natáčení. Akční režim zase zajistil stabilitu záběru, i když setým zmítal na malém člunu uprostřed jezera. MacBook Pro pak držel krok se štábem během dlouhých dnů na place i ještě delších nocí v postprodukci. Ambiciózní plán stříhat náročné sekvence přímo ve 4K, namísto vytváření menších pracovních kopií, se díky energeticky úspornému výkonu čipu M5 plně osvědčil.
Nejnáročnější záběr celého filmu – moment, kdy anděl rozvine křídla a vrací se na nebesa – přichází v závěru. „Říkali nám, že to zabere tři měsíce,“ vzpomíná Robin. „My jsme na to měli tři týdny.“
Tuto propast pomohlo překlenout inteligentní trasování masek v Adobe Premiere Pro, které umožnilo plynule vkomponovat postavu s protetickými doplňky do scény. Díky neurálním akcelerátorům v GPU MacBooku Pro probíhá maskování objektů lokálně přímo na zařízení s dramaticky rychlejším zpracováním AI úloh.
Pro Robina technologie znamenala, že natáčení náročného snímku Pathanam nebylo projevem pýchy, ale promyšleným krokem do neznáma: „Možnost natáčet filmové příběhy na iPhone, který máte u sebe každý den, namísto techniky, kterou si musíte složitě půjčovat, otevírá začínajícím tvůrcům neuvěřitelné množství nových cest.“
Detaily pod drobnohledem s 8× optickým zoomem
Dhritisree Sarkar, doktorandka specializující se na genderovou problematiku a rozvoj, se k filmu dostala od ekonomie. „Místo psaní disertační práce o každodenním lidském chování vyprávím stejný příběh v jiném formátu,“ říká.
Její první krátký film Chhaddonam (Pseudonym) vznikl díky iPhonu 7 během vrcholu pandemie covidu a nakonec jej zakoupila platforma MUBI. „Dostupnost je pro začátečníka klíčová,“ podotýká. „Můžete prostě vzít telefon a natočit jakýkoliv příběh, který chcete vyprávět.“
Její nový film Kathar Katha (Příběh Kathy) vypráví o hlasatelce zpráv, které byla diagnostikována vzácná porucha, v jejímž důsledku se jí postupně uzavírají všechny tělesné otvory. Tento námět vychází z velmi osobního okamžiku. Dhritisree vzpomíná, jak stála před zrcadlem a hlavou jí bleskla nečekaná myšlenka: Mlčela už tak dlouho, že se jí začínají zavírat ústa?
Během testů, kdy protetika maskovala oči a ústa herečky, využíval tým aplikaci Blackmagic Camera s nástrojem Tentacle Sync k přeměně iPadu Pro na monitor. Celý štáb utichl, když sledovali výkon v detailních záběrech. „Herečka si prošla silným emocionálním prožitkem, když byla zbavena smyslů,“ vzpomíná Dhritisree. „Jakmile jsem viděla natočený materiál, věděla jsem, že to diváci pocítí také.“
Dhritisree nezapře svou ekonomickou profesi a na mikrosvět se dívá skrze makroobjektiv. iPhonem zachycuje extrémní detaily – například odraz luchi (bengálského chleba) nafukujícího se v oku hlavní hrdinky jako projev jejího rostoucího hněvu. Pro zachycení emocí byl podle režisérky klíčový 8× optický zoom s ohniskem 200 mm, kterým iPhone 17 Pro Max disponuje. „To trauma není vidět navenek. Skrývá se uvnitř.“
Vizuální jazyk filmu odkazuje na generaci žen, včetně babičky samotné režisérky, které opustily svůj dům až na sklonku života. Aby navodili atmosféru dřívějších dob, vytvořila Dhritisree se svým kameramanem efekt filmového pásu: využili maximální dynamický rozsah formátu ProRes RAW a Apple Log 2 a v postprodukci pak vyhnali kontrast a zrnitost obrazu na samotnou hranici možností.
Dhritisree oceňuje technologie, jako je právě iPhone, za to, že demokratizují filmové médium a dávají prostor novým tématům. „Cítila jsem, že mám co říct, a měla jsem v kapse iPhone,“ říká. „Když můj příběh neodvypráví nikdo jiný, proč bych to neměla udělat já sama?“
Všechny čtyři krátké snímky jsou nyní k dispozici na youtubovém kanálu akademie MAMI.
Sdílet článek
Media
-
Text tohoto článku
-
Média použitá v tomto článku